DREAM.
úterý 11. února 2014
Skip dinner wake up thinner
Dnešek byl horor. Opravdový horor, co se jídla týče. Snědla jsem toho více, než jsem původně chtěla. Nejradši bych se profackovala....Takže na snídani jsem vypila 250ml sójového mléka, na svačinu jsem snědla 4 kousky slaného listového štrúdlu, a na oběd jsme měli rybí prsty. Fuj, stydím se. Večeře už nepřichází v úvahu. Dám si vodu a zelený čaj. A hodlám si dát vodu a zelený čaj i zítra na snídani, svačinu, oběd, večeři...Nic jiného, za ten dnešek. Nejhorší je, že ráno ve škole mám pokaždé šílený hlad, to by ani tak nevadilo, hlad je to, čeho chci dosáhnout, ale představte si, že sedíte v plné třídě, při hodině, kde je absolutní ticho, a najednou tam začne strašně nahlas kručet váš žaludek. Trapas... Tak mi držte palce, ať se zítřek podaří, a za ten dnešek mi vynadejte :(.
Cay
Smart calories
Abych měla přehled, co do sebe za den všechno nacpu, respektive abych si uhlídala, kolik toho za den sním, stáhla jsem si do mobilu aplikaci kalorické tabulky. Jsou tam rozepsána snad všechna jídla, na které si vzpomenete. Takže než něco s ním, podívám se kolik to má kalorií a pak si radši rozmyslím, jestli to do té pusy nacpu :). Je to skvělá aplikace, mobil máte pořád u sebe, tím pádem s vámi všude chodí i vaše tabulky a máte je kdykoli po ruce. Můžete si tam i nastavit svůj jídelníček a sledovat, kolik jste zatím spořádali kalorií.
Přidávám to sem, protože mě osobně to velmi pomohlo a byla bych ráda, kdybych to mohla předat dál, a pomoct tím i vám :)
Stáhnete ji zde: https://play.google.com/store/apps/details?id=cz.psc.android.kaloricketabulky&hl=cs
sobota 1. února 2014
What you want, what you need
Musím se přiznat, že vážně nejsem moc dobrá. Pokaždé si to pokazím. Dokázala jsem nejíst dva týdny, a musím říct, že během těch dvou týdnů jsem se cítila lépe než kdy jindy. Pocit hladu jsem milovala, činil mě šťastnou a cítila jsem se hezčí. Nikdy jsem se nepřejídala nebo nejedla víc, než všichni okolo mě. I když na to opravdu nevypadám...A tak jsem si řekla, že i když jím třeba méně, než mé hubené kamarádky a stejně vypadám, tak, jak vypadám, bylo by lepší jíst ještě míň. Nejlépe jídlo úplně omezit.A tak, pokaždé když jsem měla hlad, napila jsem se. Pila jsem jen vodu a zelený čaj. Pořád jsem u sebe měla sklenici a kdykoli mě dohonila myšlenka na jídlo, napila jsem se.Voda má nula kalorií a já ji můžu vypít kolik chci, říkala jsem si. Jenže po tom se to nějak zvrtlo. Ani nevím jak a jedla jsem zase tak, jak předtím. Ne víc, prostě normálně.Nějak jsem na to vše přestala myslet, ztratila jsem vůli. A teď chci začít znovu. Jen si dám lehčí náběh. Pro začátek si dovolím dvě jídla denně, pak jen jedno a tak dále :). Co se týče pohybu, řekla bych, že to není zase tak hrozné. Denně toho hodně nachodím, chodím hodně do schodů, na procházky se psem.Už nějakou dobu cvičím podle videí na yt 10 mins abs workout.Snažím se každý den alespoň jedno video, ale když je čas dám si dvě nebo tři za sebou :). Poslední dobou mě začal bavit squash, jenže není nikdo v mém okolí, koho by squash taky tak bavil a hlavně kdo by měl čas a chuť na něj se mnou chodit pravidelně. Jen co se trochu oteplí a není moc mokro, vyrážím na kolo nebo na brusle. Tak doufám, že se vzájemně podpoříme, hlavně v tom jídle. Důležité je vydržet!
Cay :)
Monsters over me, please control me
Někdy v životě potřebujeme dělat něco, o čem víme, že nás ničí, ale zároveň nám dává to, co chceme a činí nás to šťastnými. Ano, tenhle blog, je ProAna blog. A já chci být taková, cítím to tak, jen mám slabou vůli a vím, že sama to nezvládnu. Proto jsem si tento blog založila, aby jsme se navzájem podporovali. Hlavně já vaši podporu potřebuji. Podporu všech, kdo to cítí stejně. Chci alespoň jednou v životě něco dokázat, chci se cítit krásná a šťastná. Prosím všechny, kteří s tímto nesympatizují, aby mě nesoudili. Je to moje rozhodnutí, můj život, můj cíl. Nikoho k ničemu stejnému nenutím! Jak se říká, každý svého štěstí strůjce. A my, kteří to cítíme stejně a chceme stejnou věc, se chápeme :) . Ano, vím jaká jsou rizika, vím co to může udělat s mým zdravím, vím, že to pro mé tělo není dobré...ale já to mé tělo nenávidím. Zatím...A věřím, že jednoho dne ho budu moct milovat, pokud se vzájemně podpoříme a já to tím pádem dotáhnu do konce. Kde ten konec bude, nevím, ale vím, že mezitím nastane ta fáze, kdy si budu moct říct, že se konečně cítím šťastná a co se stane potom, to nechám osudu. Nejsem hloupá, kdybych byla, nikdy bych se nerozhodla tvrdě jít za svým štěstím. A že jdu zrovna touhle cestou, to už nechte na mě. Pro všechny, kteří jdou tou samou cestou, je tu tento blog, abychom se na té cestě mohli potkat, podpořit a celkově jít tak trochu spolu.
Vy, kteří jste zde zabloudili z důvodu mě soudit a moralizovat ani to prosím nezkoušejte a raději odejděte, kdo jste, abyste mohli soudit můj život? Ani vás neznám....:)
A vy, kteří mě chápete, buďte vítáni :) !
Doufám, že se na mém blogu budete cítit příjemně, budete se zde vracet a najdete zde své bezpečné útočiště! :)
Vaše Cay [kej]
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)